Památky ve Strážnici

Při návštěvě Strážnice můžeme zhlédnout spoustu památek města.

Strážnický zámek
Mezi hlavní pamětihodnosti patří strážnický zámek – původně gotický hrad z 13. století, který prošel několika přestavbami. K poslední stavební úpravě došlo v 19. stol., kdy zámek dostal novorenesanční podobu s klasicistními prvky. V současnosti je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury. Můžeme si zde prohlédnout expozici „Nástroje lidové hudby v České republice“. Tato expozice je jediná svého druhu ve střední Evropě. Veřejnosti je zpřístupněna velmi cenná historická knihovna, která obsahuje 13 000 svazků knih. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží k reprezentačním účelům, pořádají se zde také koncerty. V prostředí zámeckého parku se na několika přírodních amfiteátrech koná již zmíněný Mezinárodní folklorní festival.

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy
V žádném případě byste neměli minout strážnické Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Toto národopisné muzeum v přírodě vznikalo od roku 1973. Rozsáhlá plocha skanzenu je rozčleněna do areálů představujících jednotlivé oblasti Slovácka. Veřejnosti jsou zpřístupněny areály Moravských kopanic, Luhačovického Zálesí, Horňácka, technických vodních staveb, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Je zde umístěno 65 objektů v terénu, který odpovídá původnímu prostředí. Expozice seznamují návštěvníky se způsobem života našich předků ze Slovácka. Najdeme zde taky vinohradnické stavby a jejich zařízení, které jsou doplněny vinohradem. Představují pěstění vína od nejstarších dob po současnost. Podobnou expozici v naší republice nenajdete. Z řemeslné výroby si můžete prohlédnout kovárnu z Lipova, tkalcovskou dílnu z Nové Lhoty nebo technické vodní stavby s horizontální pilou z Čerešníkových mlýnů. Každý rok jsou ve skanzenu pořádány zvykoslovné pořady (např. stavění máje, dožínky, zarážání hory), ukázky rukodělných technik, akce pro děti. Zajímavá je i vstupní budova do skanzenu. Jedná se o raně barokní pivovar z roku 1612. Místo původního panského pivovaru je zde dnes styková restaurace.

Strážnické brány
Kromě zámeckého areálu a skanzenu se ve Strážnici nachází i další významné památky. Mezi nejvýznamnější patří strážnické brány, Skalická a Veselská, které vítají návštěvníky při vjezdu do města. Původně byly součástí městského opevnění, které dal dobudovat v 16. stol. Jan III. ze Žerotína. Celé město bylo obehnáno valem a vodním příkopem. Z obou bran se dnes zachovaly pouze boční bašty.

Strážnické náměstí
Strážnické náměstí bylo založeno po husitských válkách jako základ Nového města, Staré město bylo za husitských válek zpustošeno. V Novém městě žili většinou měšťané, ve Starém městě se usadili rolníci. Náměstí mělo stejný tvar jako dnes, uprostřed stávala kašna. Původní domy se na náměstí nedochovaly, neboť Strážnice byla mnohokrát vypálena a neustále obnovována. Nejstarším domem je renesanční dům, původně žerotínský panský dvůr. Uvnitř se dochovala původní klenba a zdobený kamenný portál. Na náměstí můžeme navštívit Městské muzeum, původně barokní dům ze 17. století, za zmínku stojí i budova městské radnice nebo sídlo městské policie.

Věž s kostelem sv. Martina
Krásnou památkou je i strážní věž s kostelem svatého Martina, který byl v 15. stol. postaven jako gotický lutheránský kostel. Až do 18. stol. byl kolem něj hřbitov. V letech 1625, 1704 a 1718 kostel vyhořel. Po posledním požáru byl přestavěn v barokním slohu. Z původního gotického chrámu můžeme dnes vidět pouze opěrné pilíře, gotická okna a dva gotické vchody. Strážní věž, která je dominantou města, sloužila jako hláska proti požárům a nepřátelským vpádům.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven na místě dřívější bratrské školy ve slohu italského baroka. V polovině 18. stol. byli ze Strážnice vyhnáni čeští bratři a hrabě František Magnis povolal italské piaristy, kteří kostel postavili zvláštním způsobem. Původní malý bratrský kostel obestavěli a po postavení nového kostela starý kostel uvnitř zbořili. Ze sedmi oltářů kostela je nejcennější hlavní oltář, který byl postaven na náklady hraběte Františka Magnise. Hrabě je pod tímto oltářem pohřben. Nad oltářem je obraz Panny Marie Strážnické, vzácné dílo neznámého milánského umělce z roku 1630. Obraz též daroval piaristům hrabě F. Magnis. Nad presbytářem je nedávno odkrytá freska z 18. století (Nanebevzetí Panny Marie). Nejstarším dílem v tomto kostele je dřevěná gotická socha Panny Marie, neznámého původu.

Piaristická kolej se školou a gymnázium
Roku 1765 postavili piaristé kolej se školou a gymnázium. Stavba koleje navázala na kostel Nanebevzetí Panny Marie, tím byl naprosto zrušen původní bratrský sbor a bratrská kolej. Na gymnáziu vyučoval i Jan Evangelista Purkyně a studoval zde Tomáš Garigue Masaryk.

Památník bratrského školství
Bratrské stavby byly zničeny stavební činností piaristů, přesto se však dochovaly základy sboru, školy a špitálu. Na jejich místě (za kostelem Nanebevzetí P. Marie) se dnes nachází Památník bratrského školství. Studoval zde i mladý Jan Ámos Komenský, který bydlel ve Strážnici u své tety Zuzany Komněnské (v dnešním domě č. 133 v Masarykově ulici). Roku 1622 museli bratři odejít do Skalice, na jejich místo přišli katolíci – italští piaristé. J. A. Komenský navštívil Strážnici naposledy v roce 1650, když cestoval inkognito po Moravě. Setkal se tehdy se svým přítelem, Strážničanem Mikulášem Drábíkem, který mu předal svá sepsaná proroctví o zkáze rodu habsburského. Tento českobratrský kněz míval vidění, ve kterých prorokoval zkázu Habsburků, osvobození českého národa, návrat exulantů do vlasti. Je autorem dvou spisů – Traktátu vyvolených a Nahlédnutí do hrozné propasti soudů božích. Za své proroctví o zkáze Habsburků byl později popraven.

Kaple sv. Rocha
Kaple svatého Rocha byla postavena jako poděkování za odvrácení morové epidemie, která zachvátila Strážnici v roce 1680.

Židovská synagoga se hřbitovem
V severní části města se dříve nacházela židovská obec. Židé byli ve Strážnici od nepaměti, měli zde poměrně dobré postavení. Mohli dokonce držet pozemky, což měli v mnoha jiných městech zakázáno. Poté, co bylo vypáleno Staré město, přestěhovali Židé svou obec za nové náměstí do „Židovské ulice“. Přenesli sem i své staré náhrobky. Nejstarší z nich pochází z roku 5208 židovského letopočtu (1448 našeho letopočtu). Židovské město bylo od okolního města odděleno, hlavní brána se na noc zavírala. Židé měli svůj špitál, nižší a vyšší školu, synagogu a lázně pro očistu židovských žen. Byli pod přímou správou majitele zámku, živili se většinou jako řezníci a obchodníci. Za druhé světové války byli všichni strážničtí Židé odvlečeni do koncentračního tábora. Jako pozůstatek bývalé židovské obce se dochovala synagoga (postavena roku 1750) se hřbitovem. Klasicistní synagoga je hřbitovem obklopena ze tří stran, což je na Moravě výjimečný případ.