Původní rozdělení vinařské oblasti Morava
Morava se dříve dělila na deset oblastí – brněnskou, bzeneckou, kyjovskou, mikulovskou, mutěnickou, Podluží, strážnickou, uherskohradišťskou, velkopavlovickou a znojemskou.
Brněnská oblast
První zmínka o pěstování révy v této oblasti je z roku 1228, vinice však zde byly již mnohem dřív. Městské vinařství brněnské mělo vliv na celkový rozvoj jihomoravského vinařství. Nejvíce vinic bylo v Židlochovicích, Hustopečích, Starovicích, Kurdějově a Nosislavi. V brněnské oblasti jsou dvě vinařská střediska s významnou tradicí. Prvním jsou Židlochovice spolu s obcemi Blučiny, Hrušovany u Brna, Žabčice. V Židlochovicích je převaha sprašových půd, ale jinak v této oblasti převládají lehké písečné půdy, na kterých se pěstují převážně bílé aromatické odrůdy jako Pálava, Tramín, Müller Thurgau a Muškát moravský. Druhým významným střediskem jsou Dolní Kounice s okolními obcemi. Převládají zde půdy štěrkovité, které jsou ideální pro pěstování modrých odrůd. Nejčastější odrůdy jsou Frankovka a Modrý Portugal, vína jsou tvrdšího typu. V brněnské vinařské oblasti je spousta dalších, menších či větších lokalit, na kterých jsou vysazeny vinice, jako je např. Rajhrad, Bošovice nebo Viničné Šumice.
Vinařské obce:
Blučina, Bošovice, Bratčice, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Obřany, Brno-Tuřany, Dolní Kounice, Heršpice, Hostěrádky-Rešov, Hrušovany u Brna, Ivančice, Kobeřice, Ledce, Lovčičky, Medlov, Mělčany, Milešovice, Měnín, Modřice, Moravany, Moravské Bránice, Moutnice, Němčičky, Nižkovice, Nové Bránice, Otnice, Ořechov, Pravlov, Rajhrad, Silůvky, Sivice, Sokolnice, Syrovice, Telnice, Těšany, Trboušany, Tvarožná, Újezd u Brna, Unkovice, Vážany nad Litavou, Viničné Šumice, Zbyšov, Šaratice, Žatčany, Želešice, Židlochovice.
Bzenecká oblast
Plochou vinic je druhou nejmenší vinařskou oblastí na Moravě (cca 365 ha). Vinice v bzenecké oblasti jsou založeny většinou na jihozápadních svazích, na půdách hlinito-písčitých. Geologické poměry a klimatické podmínky vytváří ideální podmínky pro pěstování odrůd jako Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát moravský, Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Frankovka, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Modrý Portugal. Vyrábí se zde vína extraktivní, s vyšším obsahem pikantních kyselin. Nejznámější víno této oblasti je Bzenecká lipka, což je Ryzlink rýnský z určených lokalit. Vinařských obcí má nejméně ze všech moravských oblastí, k největším patří Bzenec, Ořechov, Polešovice a Vracov. V této oblasti leží důležité vinařské středisko Polešovice, kde se nachází šlechtitelská vinařská stanice, ve které vzniklo několik nových odrůd, např. Muškát moravský.
Vinařské obce:
Bzenec, Domanín, Hostějov, Moravský Písek, Ořechov, Polešovice, Syrovín, Těmice, Tučapy, Újezdec, Vážany, Vracov, Žeravice.
Kyjovská oblast
Reliéf této oblasti je velmi členitý, réva se pěstuje převážně na jižních svazích a náhorních plošinách. Západní část kyjovské oblasti leží na jižních úbočích Ždánického lesa, který chrání vinice proti větrům. Oblast je to malá, asi 443 hektarů. Vinice jsou roztroušeny po celé oblasti, nejvíce jich můžeme najít v Dambořicích (79 ha), Hýslech (50 ha) a v Bohuslavicích (49 ha). Kyjované měli vinohrady nejen v bezprostřední blízkosti města, ale i ve vzdálenějších obcích, v Bukovanech a Vřesovicích. Vinařská tradice je zde dlouholetá, což dokazuje spousta vzácných dřevěných lisů. Roku 1900 byla v Kyjově založena révová školka na podporu vinařství v kraji. Nejlépe se zde daří odrůdám Müller Thurgau, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké.
Vinařské obce:
Archlebov, Bukovany, Dambořice, Dražuvky, Čeložnice, Hýsly, Ježov, Kelčany, Koryčany, Kostelec, Kyjov, Moravany, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice u Kyjova.
Mikulovská oblast
Tato oblast je plošně největší v České republice, zahrnuje 2598 hektarů vinic. Nejvýznamnějšími středisky je Mikulov a Valtice. Mikulovsko patří k nejteplejším místům na jižní Moravě. Ve Valticích sídlí Střední vinařská škola, založena roku 1873, která dodnes vychovává většinu vinařských odborníků. Mikulovská oblast má v geologickém podkladu jurské vápence, na některých místech i třetihorní slínovce a jílovce, jinde i čtvrtohorní říční sedimenty a spraše. Dominantou oblasti je chráněná krajinná oblast Pálava. Pěstují se zde převážně bílé odrůdy. Na vápenitých půdách dobře vyzrává Ryzlink vlašský. Dále se v této oblasti hodně pěstuje Chardonnay, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Tramín, Sylvánské zelené a Neuburské.
Vinařské obce:
Bavory, Brod nad Dyjí, Bulhary, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Úvaly, Valtice, Vlasatice, Vranovice.
Mutěnická oblast
V mutěnické oblasti se nachází 850 hektarů vinic. Na severozápadě jsou převážně vápenaté jíly a písky, ojediněle štěrky, na jihovýchodě jsou uhelnaté štěrky. Nachází se zde dvě významná vinařská střediska Čejkovice a Mutěnice. Vína se vyznačují svěžím charakterem a výraznějšími kyselinkami. Nejvíce se zde pěstuje Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Tramín. Dále pak Neuburské, Modrý Portugal a Rulandské modré. Významné vinařské obce v mutěnické oblasti jsou taky Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín.
Vinařské obce:
Dubňany, Čejč, Čejkovice, Hovorany, Karlín, Milotice, Mutěnice, Násedlovice, Nový Poddvorov, Ratíškovice, Starý Poddvorov, Šardice, Terezín, Vacenovice.
Oblast Podluží
V této oblasti je 555 hektarů vinic. Největší rozsah mají obce Prušánky (105 ha), Moravská Nové Ves (76 ha) a Josefov (74 ha). Je to naše nejjižnější vinařská oblast, rozprostírá se v jižní části Dolnomoravského úvalu. Jsou zde zejména pestré jíly a štěrkovité písky, na Hodonínsku písky naváté. Na vinicích, které jsou vysazeny na rovinách, mohou díky jarním mrazíkům vznikat větší škody. Z toho důvodu se zde pěstují odolnější odrůdy jako Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Frankovka nebo Zweigeltrebe. V nejsevernějším cípu oblasti leží obec Prušánky. Ve zdejší hlinité půdě se nejvíce daří odrůdě Veltlínské zelené.
Vinařské obce:
Břeclav, Charvátská Nová Ves, Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Prušánky, Rohatec, Tvrdonice, Týnec.
Strážnická oblast
Starobylé město Strážnice bylo vždy významným střediskem obchodu s vínem, rozloha zdejších vinic je 604 hektarů. Dalšími velkými středisky byla Blatnice pod sv. Antonínkem a Lipov. Horenské právo udělil Strážnici Petr z Kravař roku 1417. Strážnická vinařská oblast leží na svazích Bílých Karpat, velký počet vinic je vysázen na těžkých jílovitých půdách. Tyto půdy jsou vododržné, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To vínům dodává vyšší extraktivnost a chuťovou plnost. Nejvíce pěstované odrůdy jsou Müller Thurgau, Rulandské šedé, Veltlínské zelené a Rulandské bílé, které dosahuje v celé strážnické oblasti pozoruhodné jakosti. V obci Petrov se nachází vinné sklepy Plže, které jsou státní památkovou rezervací. Sklepy vznikaly v 16. a 17. století. Jsou vyhloubeny do břehu v jílovité zemině a nemají nadzemní část, pouze vstup do sklepa je v průčelní zděné stěně. Z té vede šikmá chodba do vlastního sklepa. Původní bílé sklepy s modrobílým průčelím jsou jednou z nejznámějších vinařských lokalit v naší republice.
Vinařské obce:
Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Ostrožská Lhota, Petrov, Strážnice, Sudoměřice, Tasovice, Tvarožná Lhota, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy.
Uherskohradišťská oblast
Tato oblast je počtem pěstitelů i rozlohou vinic nejmenší ze všech oblastí v naší republice, zahrnuje 165 hektarů vinic. Geologickým podkladem jsou písky a štěrkopísky. Nejvíce vinohradů bývalo v uherskohradišťské oblasti před třicetiletou válkou. Vinice jsou roztroušeny po krajině, zaujímají jen nejvýhodnější části kopcovitého terénu. Často mívají poměrně značnou nadmořskou výšku. Nejpěstovanější odrůdy jsou Müller Thurgau, Muškát Moravský, Rulandské bílé, Svatovavřinecké, André a Zweigeltrebe. Největší vinařské obce jsou Boršice u Buchlovic, Osvětimany a Mistřice.
Vinařské obce:
Babice, Boršice u Buchlovic, Buchlovice, Břestek, Hluk, Jalubí, Kněžpole, Kudlovice, Kunovice, Mařatice, Mistřice, Modrá, Napajedla, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Spytihněv, Staré Město, Stříbrnice, Topolná, Trapice, Tupesy, Uherské Hradiště, Velehrad, Vlčnov, Zlechov.
Velkopavlovická oblast
Plocha vinic v této oblasti je 2333 hektarů. Oblast je tvořena především jílovci, slínovci, občas i jemnozrnnými pískovci nebo vápenci. Půdy v této oblasti mají zvýšený obsah hořčíku, což je příznivé pro tvorbu antokyanů (červených barviv). Vinice se táhnou od obce Velké Němčice směrem na Břeclav až do Prušánek, na severu pak ke svahům Ždánického lesa. Velkopavlovická oblast je v nižší nadmořské výšce, viniční tratě jsou rozprostřeny na jižních a jihozápadních svazích. Nejčastěji se zde setkáme s odrůdami Veltlínské zelené, Neuburské, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a André.
Vinařské obce:
Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Kurdějov, Křepice, Moravský Žižkov, Morkůvky, Nikolčice, Němčičky, Nosislav, Podivín, Přísnotice, Přítluky, Rakvice, Starovice, Starovičky, Uheršice u Hustopečí, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice, Zaječí, Šakvice, Šitbořice, Žabčice.
Znojemská oblast
Vinařským střediskem je město Znojmo, největší vinařskou obcí v oblasti je Vrbovec. Znojemská vinařská oblast je největší ze všech oblastí České republiky. Štěrkovité půdy jsou vhodné pro odrůdy Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, nejznámější odrůdou je Sauvignon. Znojemská vína se už v minulosti stala předmětem vývozu. Dokazuje to i listina Karla IV. z roku 1375, kterou císař povolil vyvážet znojemská vína do Polska, Slezska, Lužice a ostatních zemí.
Vinařské obce:
Bantice, Bohunice, Borotice, Božice, Branišovice, Břežany, Chvalovice, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Krhovice, Křidlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Miroslav, Moravské Kninice, Moravský Krumlov, Nový Šaldorf, Olbramovice, Oleksovice, Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Prosiměřice, Rybníky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly u Miroslavi, Šanov, Šatov, Šumice, Tasovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Višňové, Vítnoce, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Želetice, Žerotice.
