Původní rozdělení vinařské oblasti Čechy
Dříve se Čechy dělily na šest vinařským oblastí – pražskou, mělnickou, čáslavskou, mosteckou, žernoseckou a roudnickou.
Pražská oblast
Plochou vinic je tato oblast nejmenší v naší republice. Nachází se uprostřed středočeské kotliny, na severu sahá k Neratovicím, na jihu k Jílovému u Prahy, na západě k Unhošti a na východě až za Úvaly. V minulosti byla Praha největším vinařským městem v Čechách. V pražské vinařské oblasti je cca 45 hektarů vinic, větší celek se však nachází pouze na Karlštejně, kde jsou nejznámější vinice této oblasti. V roce 1920 byla v Karlštejně založena Výzkumná vinařská stanice. Dříve plnila funkci karantény a odrůdové zkušebny, dnes má dva hlavní výzkumné úkoly – „Rezistence révy vinné k mrazům a houbovým chorobám“ a „Studium genových zdrojů révy vinné“.
Vinařské obce:
Benátky nad Jizerou, Karlštejn, Kralupy nad Vltavou, Máslovice, Praha – Trója, Praha 2, Praha 6, Praha 9, Praha 12, Slaný.
Mělnická oblast
Je největší vinařskou oblastí českého regionu. Vinice mají převážně vápenitý podklad s hlinito-písčitými náplavami a sprašemi. Tyto půdy jsou lehčí a dávají dobré podmínky k pěstování modrých odrůd. Převládají zde odrůdy Rulandské modré, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Zweigeltrebe, z bílých odrůd je to Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Tramín červený, Müller Thurgau a Muškát moravský.
Vinařské obce:
Bechlín, Cítov, Dolní Beřkovice, Dřísy, Jeviněves, Kly, Liběchov, Mělník, Štětí, Tuhaň, Velký Borek.
Čáslavská oblast
Tato oblast je rozlohou nejmenší vinařskou oblastí v Čechách. Vinice se tu nacházely v podhůří Železných hor a na Kolínsku, Kutnohorsku a kolem Čáslavi. Ve středověku zde bylo mnoho vinohradů, po první světové válce však nezbyl žádný. Vinice se znovu začaly obnovovat v šedesátých letech minulého století. Nejvíce pěstované odrůdy jsou Tramín, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Svatovavřinecké a Rulandské modré.
Vinařské obce:
Bílé Podolí, Brambory, Horka I, Horušice, Kutná Hora, Semteš, Svatý Mikuláš, Vinaře, Žehušice.
Mostecká oblast
Většina vinic v mostecké oblasti je na čedičových půdách. Jsou sem zahrnovány roztroušené vinice v okolí Mostu, Bíliny a Loun. Ve středověku to byla velká vinařská oblast, do které patřilo 53 vinařských obcí. Po první světové válce zde nezbyla ani jedna vinice, ale v šedesátých letech minulého století se vinohrady začaly úspěšně obnovovat. V dnešní době se zde pěstují zejména odrůdy Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.
Vinařské obce:
Bělušice, Blšany u Loun, Březno, Chbany, Chlumčany, Kadaň, Kozly, Libědice, Most, Pětipsy, Vilémov.
Žernosecká oblast
Vinařským centrem severních Čech jsou Litoměřice. Historie vinařství je v žernosecké oblasti velmi bohatá, první zmínky o pěstování vinné révy pocházejí z 11. století. Je zde přes 100 hektarů vinic, jejich větší část leží na čedičových půdách. Tato oblast byla vždy zaměřena na pěstování bílých odrůd, nejčastěji zde najdeme Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Müller Thurgau.
Vinařské obce:
Libochovany, Litoměřice, Lovosice, Michalovice, Třebenice, Velké Žernoseky, Žalhostice.
Roudnická oblast
Většina půdy v této oblasti je pokryta sprašemi, v blízkosti řeky Labe pak kyselými říčními štěrkopísky. Réva se zde pěstovala na terasách v Hoštce a na svazích spadajících k Labi v Brzánkách a Kochovicích. Roudnické víno je prastarého původu, největšího rozkvětu roudnické vinařství zažilo v první polovině 17. století. Největším pěstitelem v této oblasti je šlechtická rodina Lobkowiczů. Z této oblasti bývala zvláště ceněna vína odrůdy Sylvánské.
Vinařské obce:
Brzánky, Hoštka, Kyškovice, Polepy, Vrbice, Židovice.
